čtvrtek 23. ledna 2014

Vrcholné dílo česko-ruského romantismu

Aneb nuda ve škole a internet plný parodii na Kytici. :)
Tahle ...báseň... vznikla jako pokus zparodovat Taťánin dopis. :)
Spolupráce mě, Annie a Zibzi :)


Parodie na Taťánin dopis Oněginovi

Já přidala si tě, co víc bych zmohla?
Hledala jsem tě na síti
A přála jsem si, kéž bych mohla
Tvou holku poslat do řiti
Pak přes stůl bych se klidně zohla
A užila si s tebou hrátky…
Leč k Facebooku se vraťme zpátky.

Ty lajknul jsi mi profilovku
Pak i fotku úvodní
A napsal jsi mi za pár dní:
„S tebou dám rande, na tutovku!“
A na to jsi se odhlásil…
Já byla náhle plná sil
Dokud mi zpráva nepřistála
A sotva jsem ji otevřela
Okamžitě jsem s hrůzou zřela
Ta tvoje kráva totiž psala:
„Ty mrcho jedna zkurvená,
Právě jsem se to domákla,
Co tohle sakra znamená,
Já bych ti rypák rozflákla!“

Už jsem těch keců měla dost
A hodila ji do ignoru
Na tobě vybila si zlost
Bych ulevila srdcebolu –
V posteli skončili jsme spolu
Já zapomněla ochranu
Copak  jsem to za nánu?!
„My jsme tak blbí,“ zvolávals
A k tomu sprostě nadávals

Po té noci nezdařené
Tvoji zprávu přijímám
Vlhko se mi dolů žene
Když textovku otvírám
„Achich, to je mučení –
Sexuální deficit
V péru slyším hučení
A v ruce zase ztrácím cit“
Na to jsem ti psala zpátky
Že ti ptáka uříznu
Už nebudou už žádný hrátky
A tvoji holku přeříznu

Možná jsem pak litovala
Občas trochu přeháním
Tvoje slečna na mě dala
Policajtům udání

Zahrála jsem slušnou scénu:
Za břicho se popadám
Omdlívám i nadávám
Jekem předčím sirénu
„Je to hajzl!“ vysvětluju
Slzy tečou po tváři
Svědomí pryč odsunuju
Svou nevinu prokáži
„Bude platit, čurák jeden
Alimenty navalí
S mladou už ho nenapadne
Aby beze šprcek šukali.“